Stránky o Střední Asii

St�edn� Asie

⇒ Vymezení oblasti a klimaticko-geografická charakteristika
⇒ Politické uspořádání do 19. století
⇒ Politické uspořádání v 19. století – ruské impérium
⇒ Zemědělská kolonizace Turkestánu

Politick� uspo��d�n� v 19. stolet� � rusk� imp�rium

�zem� Turkest�nu tehdy zahrnovalo oblast o rozloze 1,5 mil. km², kter� hra-ni�ila s ��nou, Afgh�nist�nem a Persi�. Na jihu byl Turkest�n odd�len od Indie t�ce p��stupn�mi pr�smyky Vach�nsk�ho koridoru a na z�pad� umo�-�ovalo Kaspick� mo�e styky s Kavkazem a zakavkazsk�mi st�ty. Na severo-z�pad� hrani�il s rozlehlou oblast� step� Kirgizie (dne�n� Kazachst�n) pokra�uj�c� k �zem� Ba�kirie a d�le na �zem� vol�sk�ch Tatar�.
Za�len�n� st�edoasijsk�ch oblast� do rusk�ho imp�ria prob�halo na n�kte-r�ch m�stech velmi jednoduch�m zp�sobem, proto�e n�kdy m�stn� vl�dci sa-mi po��dali o ruskou ochranu. Na jin�ch m�stech doch�zelo naopak ke krvav�m st�et�m.
Ani v�klad t�chto historick�ch ud�lost� nen� zcela jednozna�n�. Zat�mco v hlavn�m m�st� Kyrgyzst�nu Bi�keku je dodnes pam�tn�k v�ro�� �dobrovol-n�ho vstupu Kyrgyz� do rusk�ho imp�ria�, v Turkmenist�nu �i Uzbekist�nu je tato ud�lost ofici�ln� histori� hodnocena velice �patn�.

St�edoasjisk� st�ty a ��e (r. 1500)
Zdroj: �. T. �aripov (dopln�no)

St�edn� Asie na jedn� stran� odd�lovala hospod��sky i kulturn� velice vysp�l� st�ty (��nu a Indii), na druh� stran� slou�ila jako spojnice mezi oblastmi s odli�n�mi kulturami, proto�e tudy vedly karavann� cesty. P�es ve�ker� snahy o ovl�dnut� tohoto �zem� si st�edoasijsk� prostor uchov�v� a� do 19. stolet� svoji sv�bytnost.
V�razn� z�jem Ruska o oblast St�edn� Asie v 19. stolet� musel nutn� narazit na nelibost dal�� imperialistick� velmoci � Velk� Brit�nie, kter� zde velice ostra�it� h�jila sv� z�jmy. Teprve postupem �asu do�lo ke zm�rn�n� projev� soupe�en� obou st�t� a mohly b�t politicky vyt��eny nov� hranice.

T�i st�edoasijsk� chan�ty (r. 1842)
Zdroj: �. T. �aripov (dopln�no)

St�edoasjisk� st�ty a ��e (r. 1870)¹
Zdroj: �. T. �aripov (dopln�no)

Rusk� protektor�ty Buchara a Chiva � r. 1900
Zdroj: �. T. �aripov (dopln�no)

Podle jednoho hodnocen� (Russkaja istorija [online]. Mysli o Rossii, 2006 [cit. 18. 9. 2006]. Dostupn� z: www.russia-talk.com) byly na �zem� St�edn� Asie muslimsk� st�ty � Chiva, Buchara, Kokand �, kter� mezi sebou i unvit� neust�le bojovaly, a z tohoto d�vodu byla ji�n� hranice Sibi�e vystavena nebezpe��, �e bude napadena. Nap��klad v roce 1865 rusk� vojska obsadila Ta�kent, ale m�stn�mu obyvatelstvu z�stala zachov�na pln� n�bo�ensk� svoboda. Po dlouh� dob� ustavi�n�ch v�lek si mohlo obyvatelstvo kone�n� svobodn� oddechnout. V roce 1868 obsadila rusk� vojska Samarkand (m�sto Buchara obsazeno nebylo, s em�rem byla uzav�ena smlouva. V�znam Samarkandu se projevil i v dob� po V�SR � stal se prvn�m hlavn�m m�stem Uzbeck� SSR, v roce 1930 se stal hlavn�m m�stem Ta�kent) a v roce 1873 se stal dobrovoln� sou��st� Ruska Chivsk� chan�t.
Pro rusk� os�dlence byla St�edn� Asie z cel� �ady d�vod� zcela opr�vn�n� velice exotickou oblast�. St�edoasijsk� klimatick� podm�nky, kter� jsou v zim� podobn� drsn�m zim�m ve Skandin�vii a v l�t� se naopak podobaj� podm�nk�m v Libyjsk� pou�ti, hr�ly velmi v�znamnou roli p�i os�dlov�n� St�edn� Asie evropsk�mi imigranty, kte�� o tuto oblast velk� z�jem nejevili. Dokonce i v dob� po 2. sv�tov� v�lce, b�hem kter� emigrovalo z evropsk� ��sti SSSR do St�edn� Asie kolem 3 mili�n� obyvatel z Ukrajiny, B�loruska, Loty�ska, Estonska a Leningradu, se naprost� v�t�ina vracela zp�t do p�vodn�ch domov�, a tuto masovou migraci proto m��eme ozna�it jako do�asnou.
Zv��en� z�jem Ruska o st�edoasijskou oblast v 19. stolet� p�i��t� Lobanoff-Rostovsky jeho nep��zniv� situaci a t�m i pot�eb� zv��it svoji presti� po krymsk� v�lce a berl�nsk�m kongresu. P��chod Rus� do t�to ��sti Asie, spojen� s ekonomick�m a politick�m vlivem, je tedy a� z�le�itost� 2. pol. 19. stolet�, kdy z�rove� �lo o snahu vytvo�it protiv�hu anglick�m �sp�ch�m v Afgh�nist�nu.
Z�jem Ruska o st�edoasijskou oblast je dob�e patrn� ze z�znam� o diplomatick�ch mis�ch. Prvn� ofici�ln� styky mezi Ruskem a St�edn� Asi� klade Lobanoff-Rostovsky do druh� poloviny 17. stolet�, kdy moskevsk� poselstvo na sv� cest� do Dill� nav�t�vilo v roce 1675 Bucharu.
Dobr� vztahy s Bucharou jako centrem obchodu v cel� St�edn� Asii umo��ovaly p��stup na ��nsk�, indick� i afgh�nsk� trhy. Z tohoto d�vodu byli pozd�ji vojen�t� gubern�to�i v Orenburgu vybaveni �irok�mi pravomocemi, kter� zahrnovaly i mo�nost v�st samostatn� jedn�n� s p�edstaviteli st�edoasijsk�ch chan�t�.
V oblastech za�len�n�ch do rusk�ho imp�ria byla z��zena Turkest�nsk� gener�ln� gubernie, kter� zahrnovala Zakaspickou , Ferganskou , Syrdarjinskou , Samarkandskou a Semire�enskou oblast a rusk� Pam�r.
Prvn�m gener�ln�m gubern�torem² se st�v� Konstantin Petrovi� von Kaufman, zast�nce r�zn�ho kurzu rusk� politiky ve St�edn� Asii. Jeho postup obyvatelstvo St�edn� Asie nevn�malo negativn� � lid� naopak v gubern�torovi vid�li osobu s velikou autoritou a Kaufmanovi dali pro jeho r�znost, s kterou dok�zal vnutit svoji v�li bucharsk�mu em�ru i kokandsk�mu a chivsk�mu ch�novi, p��zvisko Jarym-pa�a (polovi�n� car). Obyvatelstvo p�ij�malo s povd�kem i sn�en� dan�.
P�edev��m na �zem� dne�n�ho Kazachst�nu vznikla v roce 1868 Orenburgsk� gener�ln� gubernie (s Uralskou a Turgajskou oblast�) a Z�padosibi�sk� gener�ln� gubernie (zahrnuj�c� Akmolinskou a Semipalatinskou oblast).
V sedmdes�t�ch letech 19. stolet� doch�z� k vojensk�mu obsazen� St�edn� Asie, v roce 1876 je Kokandsk� chan�t za�len�n do Fergansk� oblasti. Buchara a Chiva si jako centra cel�ho Turkest�nu je�t� uchov�vaj� ur�it� stupe� autonomie pod rusk�m protektor�tem.
V letech 1880�1884 bylo z�sk�no �zem� na v�chod od Kaspick�ho mo�e (v roce 1881 je dobyt Merv) a t�mto zp�sobem byla cel� St�edn� Asie postupn� p�i�len�na k Rusku. Rusk� hranice se (k velk� nespokojenosti Anglie) velice p�ibl�ily Indii � mezi Ruskem a Indi� (Dne�n� P�kist�n. Pruh afgh�nsk�ho �zem� je tzv. Vach�nsk� koridor, jeho� p�esn� hranice byly stanoveny a� na z�klad� rusko-britsk� dohody v roce 1895) se nyn� nach�zel pouze �zk� pruh afgh�nsk�ho �zem�.
V �ele rusk�ch vojsk, kter� prov�d�la vojensk� operace ve St�edn� Asii, st�l pozd�j�� vojensk� gubern�tor Fergansk� oblasti gener�l Michail Dimitrijevi� Skobelev (1843�1882), kter� se vyznamenal i v rusko-tureck� v�lce (1877�1878). V oblasti Kokandsk�ho chan�tu vedl vojensk� operace Michail Grigorjevi� �er�ajev (1828�1898) � v obdob� let 1864�1865 dob�v� m�sta Aulije-Ata, �emkent, Ta�kent.
Teprve pot�, co se rusk�m ministrem zahrani�� st�v� Nikolaj Karlovi� Girs (28. 3. 1882), se tempo za�le�ov�n� St�edn� Asie do rusk�ho imp�ria zm�r�uje. (Kaufman um�r� na mrtvici za��tkem kv�tna roku 1882.)
Roku 1886 doch�z� k p�ipojen� nov� z�skan�ch st�edoasijsk�ch �zem� k Turkest�nsk�mu gener�ln�mu gubern�tor�stv� a vznik� Turkest�nsk� kraj s hlavn�m m�stem Ta�kentem.
V roce 1887 u� byla t�m�� cel� oblast St�edn� Asie sou��st� Ruska, v�etn� vymezen� nov�ch hranic (v letech 1885�1887 byla ofici�ln� stanovena rusko-afgh�nsk� hranice na �ece Amudarje). Zakon�en� procesu vytv��en� stabiln�ch hranic je mo�n� datovat do roku 1895, kdy tzv. �Pam�rsk�m rozhrani�en�m� na z�klad� rusko-anglick� dohody do�lo k vytvo�en� hranic mezi Bucharsk�m emir�tem a Afgh�nist�nem na �ece Amudarji-Pjand�i.
V roce 1896 se Buchara a Chiva staly sou��st� rusk�ho celn�ho syst�mu, ��m� ztratily i mo�nost rozhodovat o sv�m zahrani�n�m obchodu.
Spravovat rozs�hl� st�edoasijsk� oblasti v�ak nebylo jednoduch� - rozloha n�kter�ch st�edoasijsk�ch �jezd� byla v�t�� ne� rozloha cel�ch guberni� v evropsk� ��sti Ruska. P�edstavitel� men��ch spr�vn�ch jednotek (�jezd�) nav�c obstar�vali krom� administrativn�ch z�le�itost� i z�le�itosti soudn� a policejn� a jako pomocn�ky m�li v�t�inou jen sv� dva z�stupce (prvn�m byl Rus, druh�m n�kdo z m�stn�ch) a p�sa�e. �patn� podm�nky rusk�ch ��edn�k�, kte�� byli do St�edn� Asie pos�l�ni �asto z trestu, neznalost rusk�ch z�kon� u m�stn�ch muslimsk�ch p�edstavitel� ni���ch jednotek - soudn�ch (kazi� a bij�), starost� m�st (kurba��), starost� ki�lak� a aul�, to v�e bylo �ivnou p�dou pro korupci, kter� na mnoha m�stech dosahovala obrovsk�ch rozm�r�.

⇒ Vymezení oblasti a klimaticko-geografická charakteristika
⇒ Politické uspořádání do 19. století
⇒ Politické uspořádání v 19. století – ruské impérium
⇒ Zemědělská kolonizace Turkestánu

Pozn�mky

Petr KOKAISL, Jan PARGA� a kol. Lid� z hor a lid� z pou�t�: T�d�ikist�n a Turkmenist�n.Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofick� fakulta, 2007. ISBN 978-80-7308-167-6
¹Samarkand byl Rusy sice dobyt ji� v roce 1868, ale form�ln� byl p�i�len�n a� v roce 1872.
²Gener�ln� gubernie byly administrativn� jednotkou v carsk�m Rusku v letech 1775�1917. Gener�ln� gubernie byla tvo�ena jednou, nebo i v�ce guberniemi (ne v�echny gubernie spadaly pod n�kter� gener�ln� gubern�torstv� � tyto jednotky byly vytv��eny p�edev��m v okrajov�ch ��stech Ruska). Gener�ln� gubern�tor disponoval velmi rozs�hl�mi pravomocemi (n�kdy se hovo�ilo i o vojensk� diktatu�e).