Kyrgyzstn
⇒ Strun historick pehled [CS]
⇒ Kyrgyz minorities [EN]
Nejstar zmnky o Kyrgyzech
Pvodn vznam slova Kyrgyz m mnoho vysvtlen. Jednou z variant je, e slovo mlo pvodn vznam erven. Tato barva byla zrove oznaenm jin zem u pvodnch turkickch nrod. Ve starm karakalpackm eposu se zmiuje kyrk kyz tyicet dvek, co mlo dt oznaen celmu nrodu. Existuje i cel ada jinch domnnek, ale vem je spolen jejich naprost nepodloenost.
Jednoznan urit nejstar zmnku o kyrgyzskm etniku nen vbec tak snadn, jak by se mohlo na prvn pohled zdt. Po rozpadu Sovtskho svazu se v nezvislm Kyrgyzstnu postupn zaal objevovat zven zjem o historii jako soust hledn novch koen a nov identity. Pi tom se setkvme s podobnm jevem jako v dobch nrodnch obrozen malch nrod v Evrop v dob 19. stolet dokzat svtovou vjimenost svho nroda nejrznjmi zpsoby, napklad jeho mnohasetletou histori.
V dob, kdy se jet pli nezdrazoval starobyl pvod kyrgyzskho nroda, se prvn psemn zmnka o Kyrgyzech datovala do roku 569 n. l., kdy dostal vyslanec byzantskho csae Justinina II. Zemarch jako dar kyrgyzskho otroka.
Podle dnen oficiln verze se ovem Kyrgyzov zmiuj ji o nkolik stolet dve v nskch kronikch, a to v roce 201 p. n. l. pod oznaenm Gegun (podle dalho vysvtlen m mongolsk forma oznaen Gegun v jednotnm sle tvar Kyrkun). Podle historik, kte dostali za kol vdecky podept starobylost kyrgyzskho nroda, je patrn, e koeny kyrgyzsk sttnosti le ji na konci tetho stolet ped nam letopotem, co znamen dobu ped dvaadvaceti stoletmi. Od tto doby prola kyrgyzsk sttnost mnoha etapami, pes mnohasetlet jenisejsk obdob a epochu mohutn e, ne byla penesena do oblasti Ala-Too.
Za hlavn meznk a prvn historick daj o Kyrgyzech byl vzat rok 201 ped nam letopotem a zmnka Sima Ciana v Historickch zpiscch (i-ci):
Pozdji, kdy (Maodun/Mao dun) dobyl na severu panstv Chunju, Cuje, Dinli, Gegun a Sinli, vichni vznamn lid Siunnu se mu podrobili a nazvali Maoduna Moudrm.
Pozdji se rok 201 ped nam letopotem nezaal povaovat jako vbec prvn zmnka o Kyrgyzech, ale pmo za rok, kterm se zaala potat kyrgyzsk sttnost, jej vro 2200 let bylo vyhleno v roce 2003 vnosem prezidenta Kyrgyzsk republiky z 11. 7. 2002 ? 184.
Nejstar zmnka (o kyrgyzskm sttu) byla v Historickch zpiscch otce nskch historik nskho Hrodota Sima Ciana, kter v roce 201 ped nam letopotem poprv zaznamenal existenci kyrgyzskho sttu. Tyto skutenosti byly vestrann potvrzeny i vdecky. (Rozhovor prezidenta Askara Akajeva v rozhlase 20. 9. 2003)
Prezident Kyrgyzstnu se zasadil i o to, aby vro 2200 let kyrgyzsk sttnosti mlo ir ohlas a rok 2003 byl vyhlen tak v OSN na 57. zasedn Valnho shromdn 20. prosince 2002
Rokem kyrgyzsk sttnosti (rezoluce . 57/248, pijata bez hlasovn).
Prv oznaen Gegun v nskch kronikch m bt oznaenm Kyrgyz. Pi oficiln prezentaci pi pleitosti 2200 let kyrgyzsk sttnosti bylo ovem oznaen
Gegun (kter opravdu Kyrgyze pipomn pramlo) nahrazeno pmo oznaenm
Kyrgyz:
pozdji na severu dobyl takov stty (na tomto mst je v ruskm originle skuten pouito vrazu „государство gosudarstvo/stt oproti pedchozmu „владение vladenie/panstv)
jako Chunro, Kuta, Dinlin, Kyrgyz, Senle.
Berntam
viz pozn. sice uvd, e oznaen gegun a cijiangkun (цзянькунь) je transkripc starho oznaen ek Jeniseje a Orchonu a jedn se tak o oznaen vech obyvatel tohoto zem, ale na jinm mst sv prce bere jako zcela samozejm, e transkripce gegun a cijiangkun je oznaenm Kyrgyz.
I u nkterch evropskch nrod se na jednu stranu setkvme s velkou variabilitou oznaen (Nmci v etin, rutin; ve francouztin Allemands; v anglitin Germans a v samotn nmin Deutsch), na druh stran neexistuje pdn dkaz o jednoznanm spojen etnonyma Gegun s etnonymem Kyrgyz.
Nkte autoi poukazuj i na spojen tchto etnonym s etnonymem Chakas v tangskch kronikch oproti dajm v kronikch dynastie Chan, co me bt podle nich zpsobeno i tm, e sta Kyrgyzov i Chakasov byli v tto dob soust jednoho nroda. Dalm dvodem me bt i nepesnost, kter se mohla dostat do starch kronik a kter byla pedvna dle etnonymum Chakas se objevilo po splynut Kyrgyz (v textech oznaovanch jako Gegun) a Dinlin.
Teprve mnohem později než v roce 201 př. n. l. (dynastie Liao 遼朝 – rok 907–1125 a dynastie Sun 宋朝 – 960–1279), se v čínských pramenech objevuje označení Kyrgyzů jako xiacijiaciji. V zápisech z dynastie Jin 金朝 – 1125–1234 a Ming 明朝 – 1368–1644 (zápisy z 13. až 15. století) se objevuje označení qi-aier-ciji-se a ciji-li-ciji-se (vše transkripce pinyin ).
Samozejm se i v tchto ppadech se objevuje otzka, zda prv oznaovn Kyrgyz v kronikch z dynastie Sun jako xiacijiaciji je prv tm sprvnm oznaenm Kyrgyz, ale v tto dob jsou ji k dispozici zdroje pti rznch psemnch tradic (nsk, staroujgursk, persk, arabsk a staroturkick ). Pi porovnvn tchto text se lze domnvat, e nskmu xiacijiaciji odpovd persk i arabsk slovo chirchiz a ujgursk kyrkyz.
Uritm problmem pi studiu nejstar historie Kyrgyz je i to, e se setkvme s dvma nrody, z nich oba jsou nazvny stejnm jmnem nsk kroniky oznauj obyvatele Minusinsk kotliny na ece Jenisej xia-cijiaciji a ha-qia-se (cha-ka-sy), zatmco jejich soused (Ujgui, Mongolov) oznauj toto obyvatelstvo jako Chirchizov. Tento nrod vytvoil mocn stt, ale jeho obyvatel zdaleka ne vdy byli oznaovni Kyrgyzov.
Podle jednoho nhledu historik ovldali Kyrgyzov v 9. a 10. stolet obrovsk zem a tito historici hovo o epoe kyrgyzskho velmocenskho postaven.
Jednalo se o hvzdnou dobu kyrgyzsk historie, obdob, kter po prvu nazval V. V. Bartold dobou kyrgyzsk velmoci, kdy si Kyrgyzov mohli podrobit obrovsk prostory stepn Asie, zanechat svoji stopu u mnoha nrod a dky tomu na sebe upoutat pozornost pozdjch historik. Udlosti ve Stedn Asii v 9. a 11. stolet, jejich aktivnmi astnky Kyrgyzov byli, zmnily etnick sloen tohoto zem, rozprily Ujgury z vchodnho Kazachstnu do Changaje, zklidnily kimacko-kypack svazy, otevely Kyrgyzm cestu na an-an, staly se pedehrou toho, e se na scnu svtovch djin dostali mongolojazyn koovnci.
Azbelev uvd, e termn velmocensk obdob poprv pouil akademik Bartold ve sv prci o Kyrgyzech v roce 1927 a na nkolik desetilet tm ovlivnil nhled mnoha historik a archeolog zkoumajcch jihosibisk a stedoasijsk pamtky devtho a destho stolet. Ve vtin publikac jsou Kyrgyzov oznaovni jako hlavn sla kulturnho rozvoje na obrovskm zem v pevratn historick dob, vechny rov pohby datovan do 9. a 10. stolet se povaovaly za kyrgyzsk. Prv v tto dob se mnoz autoi sna zat potat historii ananskch Kyrgyz, kte se mli dajn postupn pesouvat do Stedn Asie z oblasti stednho Jeniseje.
O podlu jenisejskch Kyrgyz na utven kyrgyzskho etnika se ovem vede mnostv spor. Nkte historici jsou v tto otzce vce ne zdrenliv a spe se klon k nzoru, e souasn Kyrgyzov pmmi potomky Jenisejskch Kyrgyz nejsou. Napklad podle Velk sovtsk encyklopedie je zkladn jdro kyrgyzskho nroda, ppadn dalch prvk, kter se na etnogenezi Kyrgyz podlely, pedevm stedoasijskho pvodu.
V kyrgyzskch povstech se ovem setkvme o spolenm pvodu Kyrgyz, kte se dostali do oblasti dnenho Kyrgyzstnu prv od eky Jeniseje. Tento nmt uvd v povsti o Parohat sob mti napklad sovtsk kyrgyzsk spisovatel ingiz Ajtmatov. Cel kyrgyzsk nrod ijc v povod eky Enesaje byl svmi neptelskmi sousedy vyhlazen, a na dv mal dti, kter zachrnila Parohat sob mti. Pivedla je a k jezeru Issyk-kul, kde poloili zklad novmu rodu.
Azbelev si vm peceovn daj v nskch kronikch, kter zmiuj velk panstv Kyrgyz: Siln kyrgyzsk panstv, kter se svoj rozlohou rovnalo panstv tukjue (Turkick/Tureck kagant, kter v 6. stolet zaujmal obrovskou rozlohu), a naopak naprostho podceovn tch zpis, kter Kyrgyzy povauj za mlo vznamn. Sem Azbelev ad zpis nskho kronike, e v roce 847 zemel kyrgyzsk vldce Ao. Letopisec krtce zmiuje nkolik poselstev a vyjaduje ltost nad tm, e Kyrgyzov nemohli dokonit podmann Ujgur. Pak pidv, e o dalch udlostech, kter jsou spojeny s Kyrgyzy, historici nic nepsali.
Prv zde je urit nesoulad na jedn stran srovnvn s Tureckm kagantem a na stran druh historici nic nepsali. Pokud tedy nt historici o dajn mocn kyrgyzsk i nic nepsali, pak je to podle Azbeleva zejm proto, e dn mocn kyrgyzsk e ve skutenosti neexistovala.
Koncepci kyrgyzskho velmocenskho obdob vytvoili vdci, jejich dla se ad do zlatho fondu dl o kyrgyzsk historii V. V. Bartold nebo A. N. Berntam (viz nap. poznmka . 8). Jejich koncepce se jednodue pedvala dl, ani by ji nkdo podrobil kritickmu zhodnocen. Podle Azbeleva je neudriteln pijmat pouze koncepci, ale pi zskvn daj je nutn vychzet z pesn metodologie.
Podle Brokgauzovy a Efronovy encyklopedie z pelomu 19. a 20. stolet zaloili Kyrgyzov (Gegunov?) samostatn sttn tvar Gjangun/Gegun, kter ve 2. a 1. stolet p. n. l. dobyli Hunov. Bhem vldy Hun dolo k men Gegun s Dinliny, oznaen Gegun z nskch zpis zcela zmizelo a an tyto rody oznauj jako Chagasy/Chakasy, nrod vzrostl, s rusmi vlasy, ervenmi tvemi a modrma oima, tedy podle fyziognomie naprosto odlin, ne dnen Kyrgyzov.
Tehdej Chakasov se zabvali chovem skotu, ale u i usedlm zemdlstvm, umli zpracovvat zlato, elezo a cn. Jejich jazyk a psmo bylo podle nskch daj shodn s ujgurskm. Na konci 6. stolet vytvoili siln stt s hranicemi od Bajkalu a k Tibetu (nebo spe k vchodnmu Turkestnu ). Prv do tto doby meme datovat prvn skuten zznam etnonyma Kyrgyz (viz pozn. 1 na s. 9).
V 8. stolet (r. 758) jsou Chakasov dobyti Ujgury a zprvy o nich pestvaj, krom zmnek o tom, e obchodovali s Arbi, kam vyveli pedevm pimo. Brokgauzova encyklopedie zde zmiuje, e muslimsk spisovatel Ibn-Chordb (Ибн-Хордабы) zamuje oznaen nroda Chakas oznaenm Kyrgyz, z eho me vyplvat, e slovo Chagas nen nic jinho, ne nsk transkripce slova Kyrgyz.
V letech 836841 dochz k oslabovn ujgursk e a Chakasov znovu zskvaj samostatnost. Po porce Ujgur dochz ke spojenectv Chakas s any a pokrauj dal srky s Ujgury. V obdob nadvldy ingischna se u oznaen Chakas zamuje s dnenm oznaenm Kyrgyz (nsky ki-li-gi-czy).
Na zatku 15. stolet se objevuje v nskch letopisech druh nrod s oznaenm Kyrgyz, kter je spojen svou histori s ananskmi horami a zemm, kter zhruba odpovd pedevm dnenmu Kyrgyzstnu. Podle daj z nskch letopis Dajcin Ituni (Дайцин Итунчжи), kter pekldal Biurin, ily tyto rody v dvn minulosti na jin stran Chotanskch hor a ji ve 4. stolet se objevily v an-anu pod nskm oznaenm Bo-lu nebo Bu-lu. Nejprve udrovaly styky s nou, ale v dob vldy dynastie Tang (618907) diplomatick vztahy pestaly. Koncem 15. stolet a zatkem 16. stolet hraj tito Kyrgyzov uritou roli v historii Jarkendu, Kagaru a kajsackch chn (panstv ve Stednm uzu na zem dnenho Kazachstnu).
Z nejstarch zmnek o Kyrgyzech tedy vyplv, e jednoznan uveden etnonyma Kyrgyz pochz ze 6. stolet. Je urit pravdpodobnost, e existovala souvislost mezi Kyrgyzy a Geguny ji ve 2. stolet p. n. l., dle pak mezi Kyrgyzy a Chakasy od 6. stolet n. l., ale zcela jednoznan zmnka chyb. Kyrgyzov jsou jako etnikum zmiovni zcela jednoznan a v dob vldy ingischna (11621227), kdy jejich oznaovn nahrazuje dvj oznaen Chakas.
⇒ Strun historick pehled [CS]
⇒ Kyrgyz minorities [EN]
Poznmky
Petr KOKAISL, Jan PARGA a kol. Lid z hor a lid z pout: Tdikistn a Turkmenistn.Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofick fakulta, 2007. ISBN 978-80-7308-167-6
|
Petr KOKAISL a kol. Kyrgyzstn a Kyrgyzov. Кыргызстан и кыргызы. Plze: Zpadoesk univerzita, Filozofick fakulta, 2008. ISBN 978-80-254-6550-9 Dotisk: NOSTALGIE Praha
|
Petr KOKAISL a kolektiv, Jan PARGA Pasteveck spolenost v promnch asu: Kyrgyzstn a Kazachstn. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofick fakulta, 2006. ISBN 80-7308-119-9 Dotisk: NOSTALGIE Praha
|
Petr KOKAISL, Petra KOHOUTKOV, Zamza KODAR, Yulia DORDZHIEVA, Pavla KOKAISLOV Manelstv a rodina obyvatel Kavkazu a Stedn Asie: Manelstv a rodina Kazach, turkmenskch Beld a Kyrgyz. Praha: NOSTALGIE, 2011. ISBN 80-7308-119-9
|
BERNTAM, A. N. Izbrannye trudy po archeologii i istorii kyrgyzov i Kyrgyzstana. Bikek: Ajbek, 1998, Tom II, s. 155318, glava II: Proischodnije kirgiz i pervye svedenija iz ich istorii (Происхождение киргиз и первые сведения из их истории).
