Stránky o Střední Asii

central-asia.hks.re

Střední Asie
Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán,
Turkmenistán, Uzbekistán


Chcete studovat obor
Hospodářská a kulturní studia?

Klikněte a seznamte se

\"Střední

\"Střední

Prosíme, podpořte pomoc
Střední Asii: Alterra

\"Střední

Kazachstn

⇒ Kazask step: kolonizace, sovtizace
⇒ Zemdlsk migrace v 18.-20. stolet
⇒ Pesdleneck politika ve 2. polovin 19. a na potku 20. stolet
⇒ Kazask antikoloniln vystoupen
⇒ Zmny pasteveckho hospodaen ve 2. polovin 19. stolet

Zmny pasteveckho hospodaen ve 2. polovin 19. stolet

V prbhu 2. poloviny 19. stolet doznalo tradin pasteveck hospodaen v souvislosti s pechodem na intenzivnj formy zsadnch zmn. V tto dob dochz v koovn k promnm v ase i v prostoru. Prodluuje se doba pobytu na zimnch stanovitch, kter jsou m dl tm vce pevnm, oprnm bodem ivota. Vytvej se pedpoklady k trvalejmu osdlen a k pechodu na polokoovnictv, jeho soust se stv i pstovn plodin na pozemcch kolem zimovi. Dochz k vydlen zimnch pastvi jako nejcennjho a nejvznamnjho zem, na druh msto se co do vznamu dostvaj podzimn pastviny, kdeto letn zstvaj nejdle ve spolenm uvn obiny.
Od rodov obiny pechzej Kazai k zemdlsko-sousedskmu spoleenstv, kdy sousedc auly pesnji vymezuj hranice jimi vyuvan pdy. Na konci tohoto vvoje se koovn skupiny zdruj cel rok kolem svch zimovi. Letn koovit nejsou pli vzdlen (56 verst), v zim se pase jen st zvat, ostatn se nov krm senem nasuenm v lt (do t doby se seno nesklzelo) a zabvaj se tak rostlinnou vrobou.
Vytv se nov hospodsk sociln struktura. Zkladn hospodskou jednotkou (skupinou) se stv zimn aul kystau. Kad takov skupina kouje spolen i na letnch pastvinch. V prbhu celho ronho cyklu aul zstv svm sloenm toton, mn se jen jeho geografick rozmstn. Dleit pda louky slouc ke sklizni sena (қoрық қoйбөлик, шәбар - khorykh khojbölik, šäbar), asto i zimn pastviny v rmci kystau jsou rozdleny mezi jednotliv hospodstv. Obyejov prvo dovoluje hospodm pisvojovat si pdu, prodvat ji a ddit.
Z hlediska nakldn s pdou nejsou tyto jednotky zcela nezvisl. Podle druh polnost se spojuj ve vt celky a vyuvaj tak spolen zimn, jarn a podzimn pastvit. Takovto skupina m spolen hranice zimnch stanovi, v jejich rmci dostvaj pdu jednotliv hospodstv. Pokud se obina skld z nkolika kystau, mus kad z nich mt tolik zem, aby j bylo dostatek pro zimn pasen, nebo alespo pro tan kon, ovce a st hovzho dobytka. Takov skupina aul pedstavovala zvltn typ a v dobov literatue byla oznaovna jako obinno-auln. Velikost tchto obin a velikost jednotlivch aul zvisela na konkrtnch pdnch a klimatickch podmnkch, tak ovem od toho, jak byly v konkrtnm prosted pevn rodov vazby.
V jednotlivch regionech se vznam rodovch vztah, ale i zimovi, a tedy rozvinutost obinno-aulnch spoleenstv, znan liila. Rodov vztahy byly siln nap. v polopoutnch oblastech, kde nebyl jet pli vyhrann vztah k pd. V jinch polopoutnch rajonech Karkaralinskho, Atbasarskho a Akmolinskho jezdu, tedy na jihu Stednho usu, neexistovala do konce 19. stolet trval zimn pastvit a koovalo se jak v lt, tak v zim.

Velikost kystau a obinno-aulnch skupin

0blastia jezdy

Poet
 hospodstv

na 1 kystau

Poethospodstv
v 1 obinno-auln
 skupin

Poethospodstv na

obinno-aul. kystau

Semipalatinsk obl.

 

Karkaralinsk jezd

4

33

8

Zajsansk jezd

5

-

-

Semipalatinsk jezd

6

29

5

Uskam. jezd

7

64

9

Pavlodarsk jezd

8

28

3

Akmolinsk obl.

 

Atbasarsk jezd

5

45

9

Akmolinsk jezd

7

37

5

Koketavsk jezd

8

25

3

Petropavlovsk.

9

41

4

Omsk jezd

9

36

4

Torgajsk oblast

 

Kostanajsk jezd

9

59

6

Aktjubinsk jezd

15

107

7


L. K. ermak pe, e Kazai (v tto oblasti) neznaj kosen sena a individuln vlastnictv pastvin je teprve v potcch. Hranice pastvin jet neexistuj, ale u se vytv prvo na stanovit durt, kdeto v centrlnch rajonech, zvlt horskch, i letovky maj hranice tvoeny kameny nebo jmou a i zimn pastviny pro ovce jsou jasn vymezeny. Takov jsou nap. letn pastvit v Uskamenogorskm jezdu. Tak v oblasti Syrdarji a Sedmi existovala polokoovn hospodstv s obinov-aulnmi vlastnickmi vztahy. Uvnit obiny ml kad hospodsk aul vymezen hranice zimnch pastvin (kystau), ale pi pastv skotu se vyuvala spolen. Na kzeu i kktau dn hranice nebyly a pslo se spolen bez omezen, bylo ve spolenm uvn s jinmi obinami () Auly tvoc obinu koovaly spolen () V zim psli pobl svch kystau. Zavodovan pastviny a louky ke sklizni sena byly v individulnm vlastnictv.
Vztah k pastvinm a veker pd ovlivovala pedevm obina. Jen s jejm souhlasem mohl jednotliv hospod nakldat s pdou pokud by pravidlo poruil, nesml pouvat spolen pozemky, co prakticky nebylo mon. Rozhodnutm obiny mohly bt zrueny i hranice pozemk hospod v rmci kystau.
Do vlastnickch vztah k pastvinm vrazn promluvilo v roce 1868 Vremennoje poloenije, kter tradin vlastnick obinn vztahy naruovalo. Snaha zlikvidovat toto tradin uspodn vedla ke zzen volost a administrativnch aul, m se rodov vlastnictv rozdrobilo na men sti. Cel aul tak byl pokryt hranicemi mezi hospodstvmi. Jestlie dosud byly pozemky (pastvit, louky vyuvan ke sklizni sena, ppadn i orn pda) a zdroje vod uvny obinou v podstat spolen, rozdlen pdy mezi jednotliv hospode mohlo znamenat uritou nevyvenost, protoe ne kad ml nyn zajitn pstup k vodnm zdrojm. Rozdly v kvalit pdy byly i mezi rody a kmeny.
Rozdlen nemohlo bt rovnomrn ani spravedliv. Vychzelo toti z danho stavu a do tto doby platilo anexn prvo ten, kdo si pdu dovedl vydobt, vetn pouit sly, ji vyuval. Siln kmeny a rody byly proto pirozen v lepm postaven neli kmeny a rody slab. Pedn pdy rodm pak natrvalo zafixovalo jejich nerovnoprvn postaven.
Zmenen plochy pastvin a psn vymezen hranic stavlo koovnky do tk situace, protoe aul musel v prbhu zimy zstat na jednom mst. Dosud bylo zvykem, e v ppad patnho poas (vytvoen ledovky na pastvinch, kdy nebylo mono pst) se stda pemstila na vhodnj msto, co te nebylo mon. Mohl se uplatnit jet jeden zpsob, pokud ovem k tomu byly vhodn podmnky: zakldn doplkovch, zlonch zimnch stanovi na samotch zvanch kelte-kystau, beldeu-kystau, kter se postupn pemovaly v samostatn osady. Zakldali je spe bohat hospodi a mly spe individuln charakter ne obinov. Nedostatek volnch pastvi vedl k hladu a hynm dobytka a tak k sedentarizaci obyvatel.
S roziovnm hospodskch aktivit rostl vznam podzimnch pastvi i jejich lokalizace. Obchodovn nutilo pastevce trvit toto obdob co nejble tri, jinak museli vyslat na trhy nkoho z obiny. st produkce bylo teba prodat, aby se nakoupily nutn prostedky na zimn obdob. Na podzimnch pastvinch se stle astji a ve vt me pipravovaly zsoby krmiva a paliva na zimu, pastviny musely bt pobl luk, kde se sklzelo seno, aby byly dobe dosaiteln. Musely bt zrove blzko zimnch stanovi, protoe bylo teba opravovat zimn ohrady pro dobytek, ppadn obydl k pezimovn.
Kosen luk a pprava pce na zimu je povaovna za vznamn prvek pechodu k usedlmu zpsobu hospodaen. V polovin 19. stolet u byla tato innost velmi rozen, jak svd daje z Koketavskho okruhu, konkrtn z Bidaly-Uak-Aktay Argynsk volosti v 50. letech 19. stolet.

Plocha zimovi

Poet hospodstv

Devnch dom

Zemljanek

Jurt

Mnostv
kop sena

700 kv. verst

1071

105        10 %

164        16 %

802    74 %

184 850

Plocha jednohohospodstv

Kop sena (jedno hospodstv)

Hospodstvv jedn obin

Plocha obiny

Kop senav obin

0,7 kv. verst

176

11,6

8,5 kv. verst

1800



V tto volosti se skldala nejvt obina ze 76 hospodstv, jednotliv auly pak z 35 hospodstv. Zemdlstvm se zabvala jen ti hospodstv, rybstvm deset. Vtina hospodstv jet nepela k trvalmu osdlen, avak pipravovala pci na zimu.
Kosen luk a pprava pce vedly ke zvten aul a ke zven vznamu pastvin a polnost na rovinch. V pedchozm obdob se velmi cenily pastviny v podhorskch a horskch oblastech, nyn se tedy situace zaala mnit. Dostatek vhodnch ploch ke sklizni sena v rovinch je nyn inil velmi atraktivnmi a zrove umonil vt koncentraci hospodstv v obinch, zrove tedy i vt koncentraci obyvatelstva.
I kdy je ve druh polovin 19. stolet i mezi kazaskm obyvatelstvem patrn pechod k usedlmu zemdlstv, dje se tak velmi pozvolna. Nepochybn tu zapsobil vliv evropskch pesdlenc, k pstovn plodin se pechzelo i kvli nucenmu omezen pastevectv zpsobenmu zabrnm letnch pastvi. Nicmn jet dlouho platilo, e jen bezvchodn bda me pinutit Kazacha k usedlmu zemdlstv. Pi rozhodovn o pstovn plodin musel hospod brt ohled na mnn a svolen obiny, bez jejho souhlasu neml zajitnu nedotknutelnost pol. Polousedl koovnci asto odchzeli na jarn pastviny a po polnch pracch a pole dle nehldali, pokud v aulech nezstaly njak osoby.
V nkterch, i kdy nepli rozshlch regionech, se na zem dnenho Kazachstnu vyuvalo rovn tradinho zvlahovho zemdlstv. V podhorskch a horskch regionech na jihovchod a vchod se stavly kanly na horskch tocch a bystinch. Nebyly ovem tak bohat na vodu, aby zavodnily velk pole, proto se zdej zemdlci omezovali na malou patronymii. Avak kanly stavn v dol vtch ek, jako byly nap. na vchod eky u, Tokyrauyn, Karatal, amy a na zpad Urak, Emba, Iigiz, Torgaj, byly stavbami vtho rozsahu, co vyadovalo angaovanost cel obiny. Pro hospode bylo dokonce zvazn astnit se drby kanl, jinak mohl bt vylouen z pdl vody a orn pdy.

⇒ Kazask step: kolonizace, sovtizace
⇒ Zemdlsk migrace v 18.-20. stolet
⇒ Pesdleneck politika ve 2. polovin 19. a na potku 20. stolet
⇒ Kazask antikoloniln vystoupen
⇒ Zmny pasteveckho hospodaen ve 2. polovin 19. stolet

Poznmky


Petr KOKAISL, Jan PARGA a kol. Lid z hor a lid z pout: Tdikistn a Turkmenistn.Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofick fakulta, 2007. ISBN 978-80-7308-167-6
1 Ordinanc, ordonanc z pvodnho nmeckho slova Ordonnanz a fr. ordonannce. V ruskm prosted oznaen znamenalo dstojnickho sluhu. Jinak se t jednalo o vojenskho posla, sluhu, nebo vojensk pedpis.


© 2011-2020 Petr Kokaisl <kokaisl@pef.czu.cz>
Hospodářská a kulturní studia | Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze
http://www.hks.re | http://pef.czu.cz
Stránky o Střední Asii central-asia.hks.re
free counters