Stránky o Střední Asii

Turkmenist�n

⇒ Geografick� a klimatick� charakteristika
⇒ Stru�n� historick� p�ehled

Geografick� a klimatick� charakteristika

Podneb� Turkmenist�nu je ovlivn�no p�edev��m pou�t� Karakum. Pob�e�� Kaspick�ho mo�e kles� do prol�kliny (Karagie na poloostrov� Mangy�lak je 132 m pod �rovn� sv�tov�ho oce�nu, Kaundy m� �57 m. n. m.), z n� se zved� jako pokra�ov�n� Kavkazu masiv Velk�ho Balchanu (1880 m). V pou�ti jsou �ast� zbytky b�val�ch soln�ch jezer, na severu dosahuje Sarykamy�sk� prol�klina �45 m pod �rove� mo�e. �eky Ted�en a Murgab, kter� p�it�kaj� z Afgh�nist�nu, miz� po rozv�tven� v pou�tn�ch o�z�ch.
Na severn�m �bo�� poho�� Kopet-Dag je v�ce vl�hy z hor a je zde mo�n� zem�d�lstv� s trval�m os�dlen�m. Zem�d�lstv� je v�z�no p�edev��m na o�zy. P�i such�m vnitrozemsk�m podneb� jsou m�sta, kde n�kolik let nepr�elo.
Podstatnou ��st dne�n�ho Turkmenist�nu tvo�� karakumsk� pou�� (zab�r� v�ce ne� 3 rozlohy zem�), co� se nutn� projevuje i na zp�sobu hospoda�en�. Nejv�t�� ��st p�dy (62 %) v sou�asnosti p�ipad� na stepn� a pou�tn� pastviny. Pod�l orn� p�dy je v cel� St�edn� Asii velmi mal�, ov�em v Turkmenist�nu je t�m�� miziv� � necel� 3 % a nav�c 93 % orn� p�dy mus� b�t pod z�vlahou.
Z�vlahov� syst�my maj� v zemi velmi dlouhou tradici. Na v�t�in� �zem� Turkmenist�nu nejsou �eky a hlavn�mi vodn�mi zdroji byly v�dy studn�, prameny a vodojemy � chauzy.
Proto�e tato voda oby�ejn� nesta�ila na zavla�ov�n� pol�, stal se hlavn�m zdrojem ob�ivy chov ovc� a velbloud�. Zp�sob ko�ov�n� v Turkmenist�nu byl odli�n� � p�edev��m radi�ln�, v z�vislosti na dostupn�ch studn�ch. Obyvatel� dne�n�ho Turkmenist�nu ov�em nebyli takov� ko�ovn�ci jako v Kazachst�nu a Kyrgyzst�nu. Zejm�na ve v�chodn� ��sti Turkmenist�nu vymizel ryz� nom�dismus pom�rn� d�vno a z �daj� o zp�sobech hospoda�en� turkmensk�ch kmen� ze 17. stolet� se dozv�d�me, �e a�koli nejd�le�it�j��m zdrojem ob�ivy je pastevectv�, t�m�� ka�d� rodina m� pole a jednotliv� rody spole�n� vyu��vaj� zdroje vody pro zavla�ov�n� a k intenzivn�mu p�stov�n� obil�, p�cnin, ale i technick�ch plodin.

V�j�� �eky Murgabu
^{P�evzato z: Gidrografija SSSR.}

⇒ Geografick� a klimatick� charakteristika
⇒ Stru�n� historick� p�ehled

Pozn�mky

Petr KOKAISL, Jan PARGA� a kol. Lid� z hor a lid� z pou�t�: T�d�ikist�n a Turkmenist�n.Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofick� fakulta, 2007. ISBN 978-80-7308-167-6
¹ Ordinanc, ordonanc � z p�vodn�ho n�meck�ho slova Ordonnanz a fr. ordonannce. V rusk�m prost�ed� ozna�en� znamenalo d�stojnick�ho sluhu. Jinak se t� jednalo o vojensk�ho posla, sluhu, nebo vojensk� p�edpis.