Stránky o Střední Asii

central-asia.hks.re

Střední Asie
Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán,
Turkmenistán, Uzbekistán


Chcete studovat obor
Hospodářská a kulturní studia?

Klikněte a seznamte se

\"Střední

\"Střední

Prosíme, podpořte pomoc
Střední Asii: Alterra

\"Střední

Turkmenistn

⇒ Geografick a klimatick charakteristika
⇒ Strun historick pehled

Strun historick pehled


Poprv se slovo Turkmen dajn vyskytuje v sogdskch dokumentech z 8. stol. nalezench na hoe Mug (trwkkmn). Arabsk geograf Makds pouil toto oznaen ve 2. polovin 10. stolet dvakrt pi popisu islmskch drav. Soust Turkmen jsou podle Makdsho tak Oguzov a Karluci. Z toho nen ovem vbec patrn, jak je souvislost mezi tmto oznaenm a souasnmi Turkmeny.
V 10. stolet byly jako Turkmeni oznaovny tureck (oguzsk) kmeny kaspicko-aralsk oblasti, kter pijaly islm. Mahmud Kagarsk vztahuje v 11. stolet termn Turkmen na nkterch mstech k Oguzm, jinde ke Karlukm. Pe, e se jedn o toho, kdo se podob Turkovi. Raid ad-Din ve 14. stolet zmiuje, e Turkmeni pochzej z kmene Oguz, kter pesdlil do Maverannachru a rnu, a pod vlivem mstnch podmnek se stali podobnmi Tdikm. I on povauje Turkmeny za ty, kdo se podobaj Turkm. Abu al Ghazi-chn Chivinsk se v 17. stolet v Rodokmenu Turkmen zabv vemi dosud znmmi vznamy tohoto termnu a pipojuje se k Dinovi v tom smyslu, e slovo Turkmen znamen podobn na Turka.
Rosljakov a Agananov, badatel zabvajc se etnickm vvojem Turkmen, vychzej z toho, e etnogeneze Turkmen je dlouhodob proces spojen s turkizac stedoasijskch, v podstat rnojazynch koovnch a polokoovnch kmen, pedevm Dach, Massaget, pozdji Alan a Heftalit. Vedle Oguz je tedy teba potat i s ranojazynmi kmeny zpadnho Chorezmu a severnho Chorsnu. Jako Turkmeni je oznaovno v obdob 10.11. stolet (a v nkterch ppadech i dve) koovn turkick obyvatelstvo na hranici se zemdlskmi ozami, kter mlo podobn rysy s Tdiky, Chorezmijci a Chorsnci.
Oguzsk kmeny, kter se na historick scn objevuj v 8. stolet jako koovnci v ozch etysu a Syrdarji, sehrly vznamnou roli v etnogenezi mnoha dnench nrod Stedn Asie a Zakavkaz (Kazach, Kyrgyz, Tatar, Bakirc, Turkmen, Uzbek, Karakalpak). V 9.11. stolet je oguzsk stt nejsilnj. Pod jeho moc se dostvaj prakticky vechny turkick kmeny na zem dnenho Kazachstnu, Povol, Chorezmie a Maverannachru, kter v tomto obdob pijmaj islm. Hlavnm mstem ranfeudlnho sttu bylo msto Jangikeng v povod Syrdarji. Ze dvou pramen (Mahmud Kagarsk, Raid ad-Din) je znmo v 11. stolet jejich dvaadvacet kmen (Kynyk, Gajundur, Iva, Salyr, Afar , Bektili, Bukduz, Bajat, Imur, Karabulak, Alkabulak, Igdyr, Uregir, Tutyrk, Ula-jondulug, Tjuger, Debni, Bedene, Devuldar, Daruklug), z nich dodnes nkter existuj (nap. Salyrov dnes pat mezi hlavn turkmensk kmeny).
Nzev kadho kmene byl dajn odvozovn od jmna jeho pedka. Pi migraci do novch oblast a novho prosted byly asto mal kmeny, uvdn v pramenech jako samostatn, pipojeny k vtm kmenm, nebo zcela zanikly.
Od 11. stolet se oguzsk stt zan rozpadat jednak vnjmi zsahy pod tlakem kypackch a karluckch kmen a zevnit odklonem Selduk, kte usilovali o moc na celm teritoriu Stedn Asie.
Do vznikl selduck e je pak vlenno zem zahrnujc sti dnenho Irku, rnu, Srie, Kavkazu a Anatolie. Oguzov postupujc do Anatolie i na Kavkaz se podleli na etnogenezi dalch turkickch nrodnost Turk a zerbajdnc. Pmmi potomky Oguz jsou i turkick nrody v rnu (Afarov, Kakajci, Kadarov, achsevanov) a Jurukov v Turecku.
Jednotliv kmeny i jejich rozmstn znme z dla Abu al-Ghazi-chna Chivinskho (Rodokmen Turkmen) a z Chivsk kroniky.
Nejsevernji na Mangylaku a u Us-jurtu byla skupina ovdur a jm pbuzn Abdalov a Arabaov, jinji na bezch Sarykamyskho jezera a na velkch Balchnech ili Tekinci, Salyrov, Sarykov, Jomuti. Nejsilnj byli Salyrov (nazvali se vnitnmi Salyry), ostatn uvali nzev vnj Salyi.
Krom tto skupiny kooval v oblasti Velkho Balchu kmen Ersar ti se zejm vydlili, protoe dve do tto skupiny rovn patili. Vedle jinch kmen tam ilo i vce Goklen a Jomut.
V jinm Turmenistnu ily kmeny Jazyr (Karadalov), Emrelov, Nochurci a tak st Bajat, vt st pak ila a koovala na vchod rnu.
Obyvatelstvo na zem dnenho Turkmenistnu nebylo jen koovn (koovnci sdlili hlavn v suchch severnch psmech), ale jednalo se tak o zemdlce pouvajc zvlahov systmy nejrozshlej zavlaovan plochy se nachzely v oblastech kolem jezera Sarykamy. Nejdle se zabvaly zemdlstvm jin skupiny ijc v jinch ozch. V 16. stolet byla vtina kmen polokoovn st se zabvala zemdlstvm, st pastevectvm. Proto tak byla emesln vroba rozvinuta slab a cel oblast celkov ekonomicky zaostvala, pedevm ve srovnn se sttnmi tvary sdlcmi v Mezi. Obyvatelstvo na zem dnenho Turkmenistnu nevytvoilo dn pevn politick organismus, nejsp i proto dochzelo k migarci a o oblast projevovali zjem soused, zejmna pozdji Bucharsk a Chivsk chant.
Potkem 17. stolet byla cel oblast na sever od Kopet-Dagu dobyta rnem, stedn st Amudarji zase Bucharou a severn st chorezmskmi chny. K nejvtm pesunm dochzelo v 16.18. stolet, kdy se masov sthovaly severn kmeny do jinho Turkestnu, protoe postupn vyschaly severn oblasti, co postihlo hlavn zemdlce sarykamysk oblasti. Migrujc kmeny (Salyrov, Tekinci, st Jomut, Ersai, Gokleni, Alilii, Sarykov) bu vytsnily obyvatelstvo ijc na jihu, nebo dolo k jejich asimilaci (ppad Jazyr, Emrel a dalch).
V polovin 17. stolet pili do oblasti stedn Amudarje Ersai, na jih se pesthovali Sarykov, sten i Tekinci a Jomut. Zrove pokraovaly boje mezi Chivou, rnem a Chorezmijci. Po smrti Nadir ha v roce 1747 se jeho e rozpadla.
Pak dochz k definitivnmu rozmstn turkmenskch kmen: Tekinci osdlili Achal, piem odtud vytlaili Alilie (ti odeli do Atreku), Emrely a Karadaly (kte odeli do Chorezmu). Salyrov obsadili mervskou ozu, Jomuti pobe Atreku a Gurgenu. Jomuti z Chorezmie (Bajram-ali) se v tto dob zmocnili cel ozy (pozdji byli vytlaeni na jej zpadn okraj). Severn od nich ila st ovdur vytsnnch kazaskmi kmeny od Us-jurtu a Mangylaku, st jich ovem byla tmito kmeny ovldnuta. V 18. stolet bucharsk emr ach-Murad ovldl Merv, Salyi se pesdlili do Serachsu a na jejich msto pili Tekinci a Sarykov.
Na zatku 18. stolet bylo zem dnenho Turkmenistnu nazvno podle obyvatel zem Turkmen, jednalo se o oblast osdlen turkmenskmi rody vymezenou na vchod ekou Amudarjou, na zpad Kaspickm moem, na severu poloostrovem Mangylak a mstem Chivou a na jihu turkmeno-chorazanskmi horami. Jet v 19. stolet byla velk st zem Turkmenistnu neznmou a neprobdanou zem, na mapch z tto doby se objevuj velk chyby a nepesnosti jsou zde zakreslovny neexistujc eky, nesprvn je zakreslovn tok ek existujcch a dal. Nkter nepesnosti jdou ovem na vrub geografickm zmnm pedevm pobe Kaspickho moe doznalo za poslednch 200300 let nkterch posun (na mst dnen osady Kjumi-Tepe byl ostrov Kjumi-Tepe, ostrov Ogurinskij ml zcela jin obrysy, z nkterch ostrov se staly poloostrovy).
V djinch turkmenskch rod se tm nikdy nesetkvme se snahou vraznm zpsobem upevovat rodov svazky, co mohlo vst k vytvoen vy politick jednotky. Turkmensk rody nejene nikdy nedosply k nrodn jednot, proti mysli jim byla i voln sprva pod rodovmi nelnky. V tomto ohledu spoval mezi Kyrgyzy a Turkmeny hlavn spoleensk rozdl. V turkmenskch vesnicch bylo mon najt pslunky t nebo ty kmen, kte vak na sob byli nezvisl. Zatmco Kyrgyzov uznvali pbuzenstvo do sedmho (nkdy i devtho kolena), Turkmeni asto u ve tetm a tvrtm kolen vechny svazky mezi sebou peruovali.
Odlinosti byly i u rodov aristokracie. U turkmenskch rod nenajdeme chny nebo ddin sultny jako u Kyrgyz. Titul chn sice pouvaly nkter rodiny podle Peran, kte takto oslovovali vy ednky, ale u Turkmen z tohoto oznaen nevyplvala dn zvltn dstojnost.
Jednotliv rody vtinou ani nevolily sv pedstavitele. Byli to voln kozci; kad uznval za svho pna pouze vlastn vli jako beduni v Arbii. Jenom duchovn otcov (iani) se t z jaksi vnosti, ale ne z takov jako u Sart. Nkte rodov volili obecn vbory, le bez jakkoli vkonn moci, jednotlivci se k nim uchylovali pouze na poradu. Vechny bn vci v otzkch, je se celho rodu tkaly, vyizovny vtinou hlas na sjezdech (maslachat). V soukromch sporech, kdy se strany nesmily, kad si zjednal sm zadostiuinn. Jedinm prvem dle zvykovho vkladu (adatu) bvala msta.
V dob ped postupnm ovldnutm zem dnenho Turkmenistnu na konci 19. stolet carskm Ruskem patily vchodn oblasti sten k Chivskmu chantu a sten k Bucharskmu emirtu. Zpadn st dnenho Turkmenistnu nespadala pod dnou administrativn kontrolu a tyto oblasti byly pedevm vyuvny pasteveckmi nomdy.

⇒ Geografick a klimatick charakteristika
⇒ Strun historick pehled

Poznmky


Petr KOKAISL, Jan PARGA a kol. Lid z hor a lid z pout: Tdikistn a Turkmenistn.Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofick fakulta, 2007. ISBN 978-80-7308-167-6


© 2011-2020 Petr Kokaisl <kokaisl@pef.czu.cz>
Hospodářská a kulturní studia | Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze
http://www.hks.re | http://pef.czu.cz
Stránky o Střední Asii central-asia.hks.re
free counters